Historie

Hradecké trolejbusy
Hradecké trolejbusy

V roce 1928 byla založena společnost "Autodráhy města Hradce Králové", která 1.listopadu toho roku zahájila městskou autobusovou dopravu.

Píše se rok 1947 a tehdejší Jednotný národní výbor zadal projekt pro vybudování trolejbusové sítě. Stavět se začalo už ve druhém čtvrtletí 1948 a provoz první trolejbusové linky byl zahájen 2.5.1949. To už ovšem dopravu začal provozovat Sdružený komunální podnik, kam byly začleněny původní Autodráhy. První trolejbusová linka vedla od Nádraží ke Koruně, přes Ulrichovo nám a Pražský most, k Fortně a přes Brněnský most na Nový Hradec Králové. Další trolejbusová linka začala jezdit 28.10.1949 a to trasu vedoucí za Pražským mostem doleva a kolem tehdejšího KNV na Pospíšilovu třídu, kde u dnešní zastávky Alessandria začínala velká jednosměrná smyčka přes Stoletou na Slezské Předměstí a zpět. V té době se také začalo jezdit i přes Tyršův most, Dukelskou, Chelčického a Haškovou ulicí. Dne 19.5.1952 byl zahájen provoz na zbytku okruhu kolem starého města a ještě v roce 1952 byla dána do provozu nová trolejbusová trať do Kuklen, v dalším roce dále prodloužena do Plačic - Od Kuklenského náměstí až do Plačic byla trať jednostopá.

Pravděpodobně v roce 1957 byla zrušena trolejbusová doprava v ulicích Chelčického a Haškově a doprava byla převedena do ulice S.K. Neumanna. Na štědrý den 1958 byl zahájen provoz na nové trati do Malšovic. 24.3.1959 byla zrušena část velké jednostopé smyčky na Slezském Předměstí, takže trolejbusy jezdily obousměrně přes Stoletou a končily na nové smyčce Cihelna. Dne 18.10.1959 byl zaveden pravidelný provoz na úseku od Pyrámu k vozovně, který do té doby sloužil pouze manipulačním jízdám.

Během roku 1962 byla opět postavena a snad počátkem roku 1963 zprovozněna trolejbusová trať po třídě SNP, tentokrát ovšem již dvoustoupá. U Cihelny vznikla konečná pro obracení vozů z obou směrů. 1.9.1965 došlo prodloužení od vozovny na Sídliště Sever, to však byl poslední úspěch před dobou útlumu. Nepočítáme-li dočasné zastavení provozu při rekonstrukcích,, bylo první ranou ukončení provozu po Gočárově třídě v 30.11.1967. Podle usnesení Rady Městského národního výboru měl být trolejbusový provoz v HK zrušen...

Dne 1.1.1968 byl zastaven trolejbusový provoz na trati přes Stoletou. V témže roce opustily trolejbusy i část Pospíšilovy třídy od synagogy k Pyrámu, provoz byl náhradou veden Buzuluckou ulicí. Roku 1969 byla trať ze Sídliště Sever propojena na třídu SNP a od 3.11 tento úsek nahradil zbylou trať přes Pyrám. V té době byl trolejbusový provoz určen ke zrušení a štěstím bylo, že ekonomická životnost vozů a zařízení ještě zdaleka nevypršela. Tak se stalo, že přes veškeré plány se královéhradecké trolejbusy dočkaly svého zmrtvychstání. V sedmdesátých letech se proces postupné likvidace zastavil, stav zařízení se však spíše zhoršil a rekonstrukce tratí probíhaly až od osmdesátých let. Na provoz trolejbusů měly vliv i některé stavby komunikací. Například trať do Malšovic byla kvůli stavbě nadjezdu mimo provoz téměř tři roky.

V lednu 1989 byl zahájen provoz kloubových trolejbusů a o zachráně trolejbusové dopravy v Hradci Králové svědčily i úvahy o výstavbě nových tratí. V devadesátých letech se pak výstavba stala skutečností v souvisloti s rekonstrukcemi hradeckých mostů. První novostavbou po dlouhé době se stala trať po druhém silničním okruhu od Střelnice přes Labskou kotlinu na Brněnskou zprovozněná 1. prosince 1993. V únoru 1995 se trolejbusy vrátily na Gočárovu třídu a od 4. září 1995 je v provozu obnovená trať na Pospíšilově třídě od syngogy k Alessandrii.

Již od předchozího roku, přesněji od 4. července 1994, byly vybrané spoje linky 1 prodlouženy z Nového Hradce Králové do Kluků. V tomto případě však nešlo o novostavbu, ale o zahájení v České republice ojedinělého způsobu provozu trolejbusů mimo trolejbusovou síť. Na spoje pokračující na nový úsek byly nasazovány trolejbusy upravené pro jízdu s přívěsným vozíkem osazeným dieselovým agregátem, což jim umožňuje jízdu bez trolejového vedení.

Na téže lince byl 23. ledna 2001 zahájen provoz prototypu nízkopodlažního trolejbusu, který má pomocný dieselelektrický agregát vestavěn přímo ve vozidle. Stejně jako dřívější trolejbusy s přívěsným vozíkem je schopen nezávislého pohybu, navíc však poloautomatické sběrače usnadňují stahování sběračů a jejich opětovné navádění na trolej.

Od 23. února 2001 je v provozu nově postavená odbočka Bláhovka - Hypernova a v roce 2003 byla otevřena nová trať Hypernova - Vlčkovická - Plačice, která nahradila původní jednostopou trať. Díky novému spojení konečných Hypernova a Plačice už nedochází na lince 3 k větvení (dříve některé spoje jezdily ze zastávky Bláhovka do Plačic a některé k Hypernově), ale pouze ke zkracování spojů do zastávky Hypernova.

V roce 2007 se kvůli výstavbě Terminálu hromadné dopravy a rekonstrukci Riegrova náměstí a přednádražního prostoru postavila provizorní točna na ploše bývalého autobusového nádraží Koruna (které se v souvislosti s výstavbou Terminálu zrušilo) a konečná trolejbusů na Hlavním nádraží byla zrušena. V roce 2008 byl zprovozněn Terminál HD a obnoven provoz Riegrovým náměstím. Provizorní točna na Koruně se tedy zrušila a byla nově postavena trolejbusová trať přes Riegrovo náměstí, Sladkovského ulicí na Terminál HD, kde končí všechny (trolejbusové) linky, které předtím končily na Hlavním nádraží (linky č. 1, 2, 6, 7).


Hradecké trolejbusy
© JJ 2010-2017; e-mail: hradecketrolejbusy @ gmail.com